|
|
Jeho Blahorodí, ctihodný nakladatel a knihkupec Ignác Leopold Kober (Nakladatelství I. L. Kober v letech 1845-1896)
JUKL, Jan
Předkládaná diplomová práce pojednává o nakladateli a knihkupci Ignáci Leopoldu Koberovi a vývoji jeho podniku v letech 1846 {--} 1866 v kontextu české společnosti druhé poloviny 19. století. Hlavní důraz je kladen na život I. L. Kobra a jeho vliv na soudobou českou kulturu a vzdělanost, zabývá se charakteristikou produkce jím vydávané, významná pozornost je věnována seznámení s příběhem Koberova největšího díla Slovníku naučného a jeho významu pro českou vzdělanost. Příběh Ignáce Leopolda Kobra, prvního českého moderního nakladatele, je v současné době nezpracován a téměř zapomenut, tento stav se pokouší práce alespoň částečně napravit. Cílem je představit nakladatelovu osobu jako muže, jež dovršil dílo doby staré, aby tak položil základ době nové.
|
|
|
Varhanářská firma Rieger
Lyko, Petr
Předkládaná práce reflektuje jednu z největších evropských varhanářských firem, působících od konce 19. století do druhé dekády století 21. Firma byla pod názvem Gebrüder Rieger založena roku 1873 ve slezském městě Krnově (tehdejší německý název Jägerndorf). V roce 1904 změnila název na Rieger, jenž používala až do konce druhé světové války. Po jejím ukončení byli němečtí majitelé odsunuti, továrna byla poté převzata pod národní správu a následně znárodněna. Zároveň do ní byla také včleněna menší varhanářská dílna Josefa Klosse. Továrna od té doby používala na svých nástrojích obchodní značku Rieger- Kloss. Po roce 1989 byl závod privatizován, roku 2015 však svou činnost fakticky a roku 2018 i právně ukončil. Práce sleduje nejen historii firmy, ale zejména problematiku uměleckých a konstrukčních specifik krnovských nástrojů. V umělecké rovině byly tyto varhany silně ovlivněny nejprve paradigmatem tzv. romantického varhanářství (příp. též podněty ceciliánské reformy), které ve střední Evropě zažívalo největší rozvoj právě v době založení firmy, a vrcholilo přibližně na přelomu 19. a 20. století, a poté myšlenkami reformního varhanního hnutí, jež ovlivnily produkci továrny od cca druhé čtvrtiny 20. století, víceméně až do její poslední etapy. Firma Rieger využívala maximálním způsobem technické...
|
|
|
Varhanářská firma Rieger
Lyko, Petr
Předkládaná práce reflektuje jednu z největších evropských varhanářských firem, působících od konce 19. století do druhé dekády století 21. Firma byla pod názvem Gebrüder Rieger založena roku 1873 ve slezském městě Krnově (tehdejší německý název Jägerndorf). V roce 1904 změnila název na Rieger, jenž používala až do konce druhé světové války. Po jejím ukončení byli němečtí majitelé odsunuti, továrna byla poté převzata pod národní správu a následně znárodněna. Zároveň do ní byla také včleněna menší varhanářská dílna Josefa Klosse. Továrna od té doby používala na svých nástrojích obchodní značku Rieger- Kloss. Po roce 1989 byl závod privatizován, roku 2015 však svou činnost fakticky a roku 2018 i právně ukončil. Práce sleduje nejen historii firmy, ale zejména problematiku uměleckých a konstrukčních specifik krnovských nástrojů. V umělecké rovině byly tyto varhany silně ovlivněny nejprve paradigmatem tzv. romantického varhanářství (příp. též podněty ceciliánské reformy), které ve střední Evropě zažívalo největší rozvoj právě v době založení firmy, a vrcholilo přibližně na přelomu 19. a 20. století, a poté myšlenkami reformního varhanního hnutí, jež ovlivnily produkci továrny od cca druhé čtvrtiny 20. století, víceméně až do její poslední etapy. Firma Rieger využívala maximálním způsobem technické...
|
|
|
Politické programy české reprezentace ve druhé polovině 19. století
Zikmund, Michal ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Diplomová práce Politické programy české reprezentace v druhé polovině 19. století se zabývá programovými dokumenty i praktickou činností českých politických stran, ať už více či méně institucionalizovaných, mezi lety 1848 (březnová revoluce) a 1918 (zánik Rakouska- Uherska). Nejprve poskytuje obecněhistorický úvod (kapitola 1) a následně zkoumá programy politických stran ve třech širokých oblastech, definovaných jako 1) Uspořádání říše, státoprávní otázky (kapitola 2); 2) Ústavnost, občanské svobody a postavení občana (kapitola 3) a 3) Národnostní otázky (kapitola 4). U každé toto otázky je shrnut program státoprávní šlechty, národní strany (do roku 1874), resp. staročechů (od tohoto roku), mladočechů, sociálních demokratů, agrárníků, katolických stran, národních socialistů, pokrokářů a státoprávníků, realistů a anarchistů. V závěru se autor pokouší o vlastní charakteristiku zhodnocení činnosti české politické reprezentace, jakož i jejího významu pro vývoj po roce 1918.
|
host ::
RSS.